V dokumentu “Heading Home: The Tale of the Team Israel” hráči MLB a druhé profesionální americké baseballové ligy s židovskými předky prohlubují své židovské identity a objevují pro koho a pro co hrají na turnaji World Baseball Classic 2017.
V červnu 2014, list Times of Israel byl první, který informoval o tom, že sportovní novinář z MLB (Nejvyšší americká baseballová soutěž) Jonathan Mayo a jeho blízký přítel z dětství filmař Jeremy Newberger mají v plánu zorganizovat cestu do Izraele pro profesionální židovské hráče a o této cestě natočit film.
Trvalo dva a půl roku, než se podařilo Newbergerovi a jeho partnerům v Ironbound Films proměnit tento sen v realitu. Nápad se podařilo realizovat a finančně zajistit poté, co se Izrael kvalifikoval na mezinárodní turnaj World Baseball Classic 2017. Tým se skládal hlavně z amerických židovských hráčů. Cesta do Izraele pro 10 z 28-ti hráčů týmu se uskutečnila v lednu 2017, jen dva měsíce před začátkem turnaje WBC.
Režie filmu “Heading Home”; Zleva Seth Kramer, Jeremy Newberger a Daniel A. Miller.
Filmaři vyšli ven s dokumentem s názvem “Heading Home” právě teď. Měl premiéru na Atlanta Jewish Film Festival v únoru a před letní premiérou v kinech bude uveden na všech židovských filmových festivalech.
Film má více než dost záběrů přímo ze zápasů, aby uspokojil sportovní fanoušky. Nicméně film vyobrazuje zejména růst a přeměnu židovské osobnosti hráčů, když se dostanou do kontaktu s dědictvím jejich předků a minulostí Izraele a následně reprezentují Izrael.
“Heading Home” sleduje hráče od kvalifikačních zápasů WBC v Brooklynu v září 2016, jejich výlet do Izraele a jejich ohromující a nečekaný úspěch na mezinárodním turnaji v Koreji a Japonsku.
Do turnaje vstupovali jako 41. ve světovém žebříčku, kde porazili Jižní Koreu, Čínskou Tai-pei a Nizozemsko v prvním kole. Ve druhém kole porazili Kubu a poté prohráli s Nizozemskem a Japonskem. Celkově se izraelský tým umístil na 6. místě ze 16-ti týmů a kvalifikovali se tak automaticky do dalšího turnaje WBC v roce 2021.
Aby mohli američtí hráči reprezentovat židovský stát, mnoho z nich muselo přerušit jarní kondiční přípravu, a někteří se vraceli zpět do aktivní kariéry. Většina stále hraje nebo hrála v nižších ligách a někteří jako Ike Davis, Ryan Lavarnway, Ty Kelly, Sam Fuld, Josh Zeid, Cody Decker, Nate Freiman a Jason Marquis mají zkušenosti z MLB.
Bývalý nadhazovač Josh Zeid (V MLB hrál za Houston Astros), který hrál v úplně prvním reprezentačním týmu Izraele, byl pro tým na turnaj WBC sázkou na jistotu. Zeid v dokumentu otevřeně a hrdě hovoří o svém židovském původu a že se nemůže dočkat až bude znovu reprezentovat Izrael.
V dokumentu se ukazuje, že nebylo tak lehké vybrat hráče, kteří by mohli reprezentovat Izrael. Podle práva může kterýkoliv hráč reprezentovat jakoukoliv zemi, pokud splňuje podmínky pro udělení občanství oné země. V případě Izraele musí hráč dokázat alespoň jednoho prarodiče s židovským původem a získat tak občanství podle práva na návrat.
“Bylo to jako pracovat s pinzetou, abychom vybrali židovské hráče. Některé z nich jsme znali, ale většinu ne. Měli jsme skauty v Americe, kteří nám dobrovolně pomáhali najít židovské hráče v nižší lize.” řekla Margo Sugarmanová, generální tajemnice Izraelské asociace baseballu. Dále řekla, že většina kontaktovaných hráčů bylo potěšeno, že mohou přijmout nabídku reprezentovat Izrael. “Ti, kteří se k týmu nepřipojili, neměli možnost vzít si pauzu z jarní kondiční přípravy, vzhledem k jejich profesionálním smlouvám” uvedla.
Podle Maya není snadné, aby se profesionální hráč baseballu rozhodl reprezentovat Izrael. Mayo byl potěšen, když viděl, že tolik hráčů vystoupilo, aby přijalo svou židovskou identitu. “Reprezentace Izraele může být pro některé hráče hrozbou. Je jiné být znám jako židovský hráč nebo vyjít na hřiště mezinárodního turnaje s nápisem Izrael na vašem dresu a židovskou hvězdou na vaší čepici” řekl Mayo.
We cannot display this gallery
Ty Kelly, 29-ti letý hráč New York Mets, byl jedním z hráčů, o kterých Sugarmanová a její kolegové z IAB původně vůbec nevěděli. Vyrůstal s židovskou matkou Ashkenazi a irským katolickým otcem a měl jen obecné kulturní povědomí o židovských svátcích a životě. Izrael nebyl opravdu tím, na co by myslel. “Neměl jsem moc o Izraeli ponětí, když jsem vyrůstal. Viděl jsem jen to, co bylo ve zprávách, a seskupil jsem tyto informace s dalšími informacemi o konfliktech na Blízkém východě,” řekl Kelly telefonicky pro Times of Israel.
Kelly byl jedním z deseti hráčů, kteří se účastnili cesty do Izraele. Každý hráč si mohl na cestu pozvat jednoho člena rodiny. Kelly vzal svou židovskou matku, která také nikdy nebyla v Izraeli. Josh Zeid vzal svou luteránskou manželku Stephanii.
Zeid hovoří na kameru upřímně o jejich počátečních rozporech ve vztahu, zatímco nakupují vánoční ozdoby z olivového dřeva na arabském trhu v Jeruzalémském Starém městě. “Stephanie si naprosto zamilovala Izrael. Hraní baseballu mě k ní přivedlo, ale to, že jsem pokračoval v hraní nás přivedlo blíže. Dalo nám to úžasnou příležitost se sblížit jako rodina a vidět Izrael společně bylo jako dar. Nechtěl bych poprvé navštívit Izrael s nikým jiným než s ní.”
Miller řekl, že on, režijní tým a Mayo, chtěli zejména natočit nedotčený Sionistický film v reakci na zakořeněnou negativitu k Izraeli v Americe. Členové produkčního týmu vyrůstali v sionistickém mládežnickém hnutí a mnohokrát Izrael navštívili. “Sionismus a Izrael utvářel náš vývoj, ale vývoj těchto hráčů byl ovlivněn hlavně atletikou a jejich kariérou, a byli Izraelem nedotčení. Bylo tak opravdu úžasné pozorovat, jak se mění jejich osobnosti během cesty do Izraele a během turnaje.”
Samotní hráči prohlásili, že cesta do Izraele jim otevřela oči. Navštívili všechna nejvýznamnější historické památky a turistická místa v Tel Avivu a Jeruzalémě. Navštívili také Masadu a měli možnost si zaplavat v Mrtvém Moři. Pomohli také umělci Solomonu Souzovi nasprejovat velkou pouliční malbu židovské baseballové legendy Sandyho Koufaxe na zeď v ulici ve čtvrti Florentin v Tel Avivu.
Modlení u Západní Zdi byl pro hráče velmi duchovní zážitek, stejně jako návštěva památníku obětí a hrdinů holokaustu Yad Vashem. “V Yad Vashem, i když nejste přímo v koncentračním táboře v Polsku, můžete cítit atmosféru a bolest, která muzeem prostupuje. Je to jiné než o tom číst knihy nebo vidět záběry z televize,” řekl Kelly. “Vidět Davidovu hvězdu jako negativní symbol (během holokaustu) a poté ji nosit na dresu a čepici jako pozitivní symbol a něco, naco může být člověk hrdý, pro mě znamená velice mnoho,” řekl.
Josh Zeid vpravo a Ike Davis u Západní Zdi v Jeruzalémě, leden 2017
I když baseball není v Izraeli tak rozšířeným a populárním sportem (podle Sugarmanové je v zemi kolem jednoho tisíce aktivních hráčů), na turnaj v Petach Tikva a Beit Shemesh přišlo početné množství nadšených fanoušků, aby se setkali s hráči. Byla to pro hráče příležitost poznat, jak moc jsou Izraelem obdivováni a podporováni.
Mnoho amerických židovských fandů, jako Dave Landesberg žijící v New Yorku, na turnaji upřednostnili tým Izraele před týmem USA, i když to znamenalo vstávat v časných ranních hodinách, aby mohli vidět zápasy Izraele v televizi. Landesberg podpořil dokument “Heading Home” v kampani na Kickstarteru a začal sledovat hráče a jejich cestu prostřednictvím sociálních sítí. Cítil, že tým Izraele je podceňován. “Baseball je skvělý sport, protože kterýkoliv tým může kdykoliv vyhrát,” řekl.
Tým Izrael v Soulu, Jižní Korea, 2017
Kelly připisuje velkou část úspěchu týmu jeho soudržnosti, která měla velký a silný základ ve společných zážitcích z cesty do Izraele. “V baseballu není týmová chemie něco, o čem hodně přemýšlíte nebo naco se spoléháte, ale tady to bylo obrovské plus. Byl to jeden z nejlepších týmů, ve kterém jsem hrál. Drželi jsme všichni při sobě a nikdo si nehrál na hvězdu,” řekl Kelly.
Návštěva rodné židovské země změnila všechny hráče. “Navštívit Izrael a vidět zdejší život a růst baseballové komunity mi dalo zemi, národ, a důvod hrát. Doufám, že na nás je Izrael hrdý,” řekl Zeid.
