MUENSTER, Německo – Johann Rehbogen (94) je bývalý člen SS a také bývalým strážným v koncentračním táboře Stutthof. Čelí obvinění ze spoluúčasti na vraždách, které se odehráli v letech 1942 – 1944 v tomto táboře východně od Danzigu (dnes polský Gdaňsk).
Ačkoliv neexistují žádné důkazy, které by ho spojovaly s konkrétním zločinem, tak prokurátoři tvrdí, že jako strážný je vinen spoluúčastí na vraždách více než 60 tisíc lidí.
Vězni v táboře Stutthof byli zabíjeni v plynové komoře, smrtelnými injekcemi benzínu či fenolu přímo do srdce nebo zastřeleni, vyhladověni nebo dokonce vyhnáni ven na mráz bez oblečení, aby umrzli, řekl prokurátor Andreas Brendel.
Ex-Nazi concentration camp guard Johann Rehbogen, 94, goes on trial in Germany. #WW2 https://t.co/811RkHGMIv via @CBSNews pic.twitter.com/Ko8d9CdAKo
— Klaas Meijer (@klaasm67) November 6, 2018
Bývalý SS Sturmann Johan Rehbogen potvrdil, že byl v táboře během války strážným, odmítá však spoluúčast na vraždách a tvrdí, že o žádných ani nevěděl.
Rehbogenův právní zástupce Andreas Tinkl uvedl, že jeho klient učiní prohlášení při soudním líčení v Muensteru. Soud má trvat až do ledna.
Rehbogen žije na západě Německa v obci Borken nedaleko holandských hranic. V souvislosti s jeho věkem a zdravotním stavem je líčení omezeno na dobu maximálně dvou hodin denně ve dvou po sobě jdoucích dnech v týdnu. Současně je také souzen jako mladistvý, protože v době jeho údajných zločinů byl mladším 21 let.
Centrum Simona Wiesenthala, které pomohlo najít zhruba 20 přeživších z tábora Stutthof, aby svědčili u soudu jako možní svědci, zdůraznilo, že takovéto soudy jsou důležité i po 70-ti letech od konce druhé světové války. “Faktor času v žádném případě nezmenšuje vinu pachatelů holokaustu a neměl by poskytnout ochranu těm, kteří se dopustili takových ohavných zločinů,” řekl Efim Zuroff, ředitel hlavního hnutí lovců nacistů.
Mnoho občanů, spolu s příbuznými obětí, se rovněž připojuje k soudu jako vedlejší účastníci, což jim umožňuje německé právo.
Ačkoliv se počet podezřelých z těchto zločinů snižuje, zvláštní kancelář federálního prokurátora v Ludwigsburgu, která vyšetřuje nacistické válečné zločiny, stále vede několik živých případů. Kromě případů z táborů jako jsou Stutthof, Buchenwald, Ravensbrueck, Mauthausen a Flossenbuerg také vyšetřuje bývalé členy mobilních vražedných jednotek známých jako “Einsatzgruppen“.
Oprávněný důvod, podle kterého je služba v táborové stráži dostatečná k tomu, aby byl obviněný shledán vinným ze spoluúčasti na vraždách bez konkrétního důkazu, byl poprvé úspěšně použit proti Johnu Demjanjukovi v roce 2011. Demjanjuk byl odsouzen v mnichově zato, že sloužil jako strážný v táboře Sobibor. Vždy odmítal obvinění a zemřel ještě předtím, než si vyslechl rozsudek.
Odsouzení bývalého osvětimského strážce Oskara Groeninga z roku 2015 za použití stejného argumentu však potvrdil nejvyšší trestní soud v Německu v rámci odvolání, čímž se stal precedentem.
Stutthofský případ je první, kdy je soudní řízení vedeno proti stráži koncentračního tábora a ne proti stráži tábora smrti. Prokurátoři však věří, že je právo na jejich straně vzhledem k tomu, že ve Stutthofu byly zavražděny desítky tisíc lidí, i když jeho primárním účelem nebylo vraždění.
Koncentrační tábor Stutthof byl založen v roce 1939 a jeho účel se několikrát měnil. Zpočátku byl používán jako hlavní sběrný bod pro Židy a nežidovské Poláky, kteří byli vyhnáni z nedalekého města Danzig na pobřeží Baltského moře.
Od roku 1940 se používal jako tzv. “Pracovně-vzdělávací tábor”, kam byli odvezeni především polští a sovětští občané k výkonu jejich trestu a často při něm zemřeli. Byli zde vězněni i kriminálníci, političtí vězni, homosexuálové a svědkové Jehovovi.
Od poloviny roku 1944 zde byly vězněny desítky tisíc židů z pobaltských ghett, která Nacisté vyčistila, z Osvětimi, která byla přeplněna a také tisíce polských civilistů, kteří nebyli popraveni při brutálním potlačení varšavského povstání.
Dne 4. července 1946 po prvním soudu velitelů, dozorců a dozorkyň, bylo popraveno 11 usvědčených z vražd a zločinů proti lidskosti. Byl mezi nimi velitel tábora Johann Pauls, čtyři dozorci a pět dozorkyň. Jednou z dozorkyň byla Jenny-Wanda Barkmannová, 24 letá žena, kterou vězni přezdívali “krásný přízrak” pro její nelidskou krutost. Krátce po vyhlášení jejího rozsudku, kterým byl trest oběšením, prohlásila: “Život je opravdu potěšení a potěšení jsou obvykle krátká”.
Zdroj: www.timesofisrael.com/former-nazi-ss-concentration-camp-guard-94-goes-on-trial-in-germany/
Překlad: Martin Seidl
Další informace a zdroje fotografií: www.executedtoday.com, wikipedia.org
