Izraelci v týdnu rozhodovali o dalším směřování země. Za vítěze předčasných parlamentních voleb je označovaný dosavadní izraelský premiér Benjamin Netanjahu v čele pravicové strany Likud.
Jeho triumf komentuje švýcarský deník Der Tages-Anzeiger. List připomíná slova bývalého předsedy vlády a pozdějšího izraelského prezidenta Šimona Perese, který o Netanjahuovi po jeho volební porážce v roce 1999 řekl, že politická scéna s ním do budoucna ještě musí počítat. A trvalo deset let, než se „Bibi“, jak se Netanjahuovi přezdívá, znovu do vrcholné politiky probojoval.
Tohoto politika mnozí odepisovali také během nynějších voleb, když se jen několik týdnů před hlasováním objevily zprávy o chystaném obvinění z korupce. Čelo průzkumů pak atakovala formace Modrá a bílá pod vedením Netanjahuova vyzyvatele Bennyho Gance.
Stávající předseda vlády ale už v minulosti ustál kdejaké aféry a současné obvinění z korupce jednoduše ignoroval. Devětašedesátiletý Netanjahu bojoval s pro něj vlastní bezohledností a směsicí egoismu, šovinismu, populismu a nacionalismu, píše švýcarský list. Pravicově-nacionální Likud je podle něj zodpovědný za nepříliš čisté volební klání.
Nejpravicovější vláda
Nicméně Bibimu se podařilo mnoha Izraelcům namluvit, že pouze on může zemi zajistit bezpečnost, prosperitu a uznání ve světě. Pomocnou ruku mu v této snaze podali americký prezident Donald Trump, který uznal izraelskou vládu nad Golanskými výšinami, a také hlava Ruska Vladimir Putin, jenž pomohl s návratem ostatků izraelského vojáka zabitého v roce 1982 v Libanonu.
Netanjahu si ale kromě dobrých vztahů s Washingtonem a Moskvou může k dobru připsat také kvetoucí hospodářství a to, že svět považuje Izrael za start-upovou velmoc. Podařilo se mu také zlepšit kontakty s arabským světem, například s Ománem nebo Spojenými arabskými emiráty.
A i když Evropa považuje izraelského premiéra takřka za válečného štváče, Netanjahu nedávno odolal možnosti vojensky vyhrotit konflikt s palestinským Hamásem. Za to si zaslouží pochvalu, protože většina Izraelců jeho reakci považuje za laxní, uvádí Der Tages-Anzeiger.
Deník nicméně upozorňuje na premiérovo předvolební vyjádření, že bude rozšiřovat izraelskou svrchovanost na okupovaném Západního břehu Jordánu. To by v pohledu švýcarských novin byla smrt myšlenky dvoustátního řešení izraelsko-palestinského konfliktu. Koaliční partneři, s nimiž teď Netanjahu vyjednává, mu tento slib zajisté připomenou.
Pokud totiž dosavadní vláda skutečně byla tou nejpravicovější v dějinách Izraele, což ostatně sama deklarovala, nová koalice za účasti extremistů v řadách formace Pravicový svaz by zemi mohla vést ještě více napravo. Pocítila by to především arabská menšina.
Narušení voleb
Kontroverzní zákon, který loni definoval Izrael jako výlučně židovský stát marginalizuje celou jednu pětinu obyvatel a takzvaní izraelští Arabové to pocítili také během předčasných voleb.
Likud vyslal 1 200 aktivistů se skrytými kamerami do těch volebních místností, ve kterých hlasovali příslušníci arabské minority. Likud tak narušil zásadu tajného hlasování a Netanjahuova obhajoba, že šlo o snahu zajistit férové volby, jen podrývá demokracii, má jasno Der Tages-Anzeiger.
Dodává, že Netanjahu od začátku vyšetřování své osoby útočí na justici a policii, čímž podkopává právní stát. Navíc se stylizuje do role oběti a média i levicovou opozici vykresluje jako nepřítele. Nicméně premiér nestojí nad zákonem, a pokud by mělo dojít k jeho odsouzení, bude muset odstoupit. O tom, jak dlouho se udrží na politické špici, tak teď zřejmě rozhodnou nezávislé soudy.
Benjamin Netanjahu je podle švýcarského deníku zodpovědný za rozdělení izraelské společnosti a erozi státních institucí, za rozšiřování židovských osad na okupovaných územích a konečně i za to, že se stále nenaplnil slib o samostatné Palestině. To je Netanjahův odkaz, nehledě na délku jeho setrvání v úřadu.
Zdroj: https://plus.rozhlas.cz/izrael-po-predcasnych-volbach-miri-jeste-vice-doprava-7894449
