Přinášíme vám překlad článku Shalvy Weil zveřejněného na serveru The Jeruzalem Post. Originál článku v angličtině najdete zde.
V souvislosti s nedávnými událostmi, včetně probíhajícího konfliktu a jeho následků, se vraždy žen v Izraeli staly naléhavým problémem.
K jedné třetině všech femicid (vražd žen nebo dívek spáchaných mužem na základě pohlaví) v roce 2023 spáchaných v Izraeli došlo po 7. říjnu. Úřady a nevládní organizace hlásí, že dostávají více telefonátů o domácím násilí než před začátkem války.
Uplynuly tři měsíce od onoho temného dne, který navždy změnil naše životy v Izraeli, a začala válka v Gaze, vojáci se vracejí domů, někteří z nich traumatizovaní, zatímco jiní si zvykli vidět a zažívat násilí na denní bázi.
Po 7. říjnu bylo do mimořádné záložní služby povoláno přibližně 360 000 Izraelců, jejichž služba se nyní omezuje. S návratem vojáků domů se někteří vracejí do nové situace bez zaměstnání, jiní přišli o své malé podniky nebo zkrachovali. Je možné, že v roce 2024 dojde k nárůstu počtu vražd žen, protože muži si po svých otřesných zkušenostech vybíjejí zlost na ženách. Během prvních devíti dnů ledna 2024 již byly zaznamenány dva případy vraždy žen.
Izraelské středisko pro sledování vražd žen (IOF) každoročně poslední prosincový den zveřejňuje zprávu, ve které uvádí počet vražd žen, k nimž v daném roce došlo. IOF, které bylo založeno v roce 2020 na základě žádosti zvláštního zpravodaje OSN pro násilí na ženách a dívkách, se snaží poskytovat nejspolehlivější zdroj kvantitativních a kvalitativních údajů o vraždách žen v Izraeli.
V roce 2023 bylo v Izraeli muži zavražděno více než 30 žen a z toho 22 žen bylo zavražděno proto, že byly ženy. Ostatní ženy byly zavražděny nešťastnou náhodou, při vloupání nebo při jiném trestném činu. V roce 2022 došlo k 24 vraždám žen, v roce 2021 jich bylo 16 a v roce 2020 to bylo stejně jako loni 22 případů.
Dilema pro Izraelské středisko pro sledování vražd žen spočívá v tom, jak zjistit, kolik vražd žen se v roce 2023 skutečně odehrálo, a to nejen těch, které obvykle páchají intimní partneři nebo rodinní příslušníci, ale také teroristé 7. října. IOF sice běžně nezapočítává případy žen zavražděných v důsledku teroristických činů, ale některé z vražd, k nimž toho dne došlo, lze považovat za femicidy v tom smyslu, že se ženy staly terčem útoku jako ženy a před svým zavražděním byly vystaveny sexuálnímu násilí.
V komentáři pro deník The Jerusalem Post zveřejněném 17. října jsem si jako jedna z prvních v Izraeli uvědomila, že válka s Hamásem se od všech předchozích válek, které Izrael zná, liší tím, že v ní byly napadeny a mučeny ženy. V jomkippurské válce před 50 lety, k níž byla tato válka přirovnávána, sloužily ženy převážně na domácí frontě; 2 600 vojáků padlo a stovky se staly válečnými vdovami. V této válce, která začala 7. října, byly ženy v centru dění.
V médiích se objevily zprávy, že teroristé Hamásu, kteří pronikli do izraelských osad poblíž pásma Gazy, dostali od svých nadřízených rozkaz zabíjet ženy a povolení je znásilňovat. Mnoho žen bylo sexuálně napadeno a v některých případech byly jejich intimní partie rozřezány.
Ženy trpěly i dalšími zvěrstvy, včetně matek, které byly nuceny přihlížet stínání hlav svých dětí předtím, než byly samy zabity. Důkazy o těchto zločinech byly shromážděny z různých zdrojů, včetně videozáznamů a fotografií, očitých svědků, forenzních důkazů, zpráv od prvních respondentů a výpovědí zajatých teroristů Hamásu (avšak mimo působnost IOF).
Je povzbudivé, že zatímco feministické organizace masakr Hamásu 7. října odsuzují pomalu, byla jsem poctěna, že mě feministická platforma The Subject To Power oslovila k podcastovému rozhovoru, v němž jsem odvysílala odsouzení masakru izraelských žen Hamásem a hovořila o femicidě v Izraeli. Mezi dalšími respondenty této série rozhovorů jsou dr. Valerie Hudsonová o souvislosti mezi postavením žen a národní bezpečností; americká politická a genderová analytička Cynthia Enloeová o militarizaci života žen; švédská kulturní kritička Kajsa Ekis Ekmanonová o paralelách mezi prostitucí a náhradním mateřstvím; novozélandská autorka Renee Gerlichonová o identifikaci mužů a patriarchálním podmiňování; australský novinář Grant Wyeth o paralelách mezi domácím násilím a zneužíváním ze strany státu; právnička Deborah Tuerkheimerová o tom, proč justiční systém chrání násilníky; Heide Goettner-Abendrothová o matriarchálních studiích; a vývojová psycholožka Carol Gilliganová o morálním vývoji dívek.
Podle zprávy Ynetu zveřejněné na konci roku 2023 na základě civilních hlášení bylo v obcích podél hranice s Gazou v Izraeli zavražděno přibližně 300 žen. Je třeba zdůraznit, že zavražděny byly také stovky mužů a někteří byli znásilněni. Podrobnosti o těchto násilných úmrtích a sexuálních útocích se odkrývají bolestně pomalu. Schopnost bezpečnostních složek a záchranných služeb shromáždit spolehlivé důkazy o těchto zvěrstvech ztěžuje zneuctění obětí po znásilnění, včetně spálení těl, a délka doby, po kterou se ke znásilnění přiznávají. Většina sexuálně napadených byla pravděpodobně také zabita. Těm několika málo, kteří sexuální útoky přežili, může trvat dlouho, dokonce i roky, než otevřeně promluví o zneužívání a mučení, které zažili.
TAKŽE, kolik z přibližně 300 žen, které byly 7. října zabity, bylo kromě 22 obětí vražd žen v Izraeli cíleně zavražděno proto, že byly ženy? Děsí mě to pomyšlení, ale jedno je jisté: kvůli těmto brutálním útokům došlo v roce 2023 k exponenciálnímu nárůstu počtu vražd žen, což je nejvyšší počet od vzniku státu Izrael, i když to není uvedeno v oficiálním sčítání za daný rok.
Podle údajů IOF o vraždách žen, které nesouvisely s barbarskými událostmi ze 7. října, tvořili v roce 2023 přesně polovinu, tedy 50 %, všech obětí vražd Židé, dvě oběti byly cizí státní příslušnice a 41 % tvořili arabské občanky (včetně jedné drúzské ženy, pěti beduínských žen a tří muslimek). Téměř ve všech těchto případech byly vraždy žen v arabském sektoru přičítány takzvanému “životnímu stylu” oběti v tom smyslu, že byla podle norem komunity považována za nemravnou a byla vnímána jako poškozující čest rodiny.
V bezprecedentním případě byla zabita žena z drúzské komunity, protože byla lesbička. IOF shromáždila údaje o devíti z 16 žen zaznamenaných iniciativou Abraham, které byly v roce 2023 zavražděny v arabském sektoru a byly zabity proto, že byly ženy; ve zbývajících sedmi případech se jednalo o trestný čin.
Dvaadvacet žen je více než dost. Vraždy žen tohoto druhu lze předvídat a předcházet jim. Zajímavé je, že z 22 případů sousedé a rodinní příslušníci v devíti případech věděli o předchozím násilí ze strany vraha, ale zachovávali mlčenlivost a násilnou situaci nenahlásili úřadům. Kdyby tak učinili, mohly být zachráněny životy a případů vražd žen mohlo být letos méně. Ve dvou případech měl vrah záznam v trestním rejstříku a v dalším případě policie obdržela stížnost od bývalého partnera, nikoli však od samotné oběti. Pouze ve třech případech si ohrožená žena před vraždou skutečně stěžovala na policii na domácí násilí.
Jak byly tyto ženy zabity? Ukazuje se, že nejnebezpečnější zbraní je kuchyňský nůž, a dodnes na tom válka nic nezměnila. Více než polovinu všech žen ubodali jejich partneři nebo rodinní příslušníci, a to v zemi, kde jsou stále dostupnější zbrojní průkazy. Osmnáct procent všech obětí bylo zabito střelnou zbraní. Toto procento, které je nižší než ve většině západních zemí, je v rozporu s tím, co se dočteme v médiích a co bychom předpokládali vzhledem k alarmující snadnosti, s jakou jsou izraelští civilisté po 7. říjnu vyzbrojováni.
Neznamená to, že ženám nehrozí nebezpečí, ani to nezaručuje, že v roce 2024 nebude zastřeleno více žen. Zatím se však nezdá, že by válka a zvýšení počtu zbrojních průkazů ovlivnily míru vražd žen.
Je třeba udělat mnohem více pro prevenci domácího násilí a jeho extrémní formy, která končí vraždou žen. Izraelská vláda nepovažuje násilí na ženách za svou prioritu a do dnešního dne, navzdory avizovanému vyčlenění finančních prostředků před několika lety, nebyly ministerstvům vyplaceny dostatečné prostředky na boj proti násilí na ženách a vraždám žen. Veškerou tuto práci vykonávají nevládní organizace nebo dobrovolníci. Samotné Izraelské středisko pro sledování vražd žen nedostává žádné vládní prostředky a spoléhá se na filantropii, aby mohlo pokračovat ve své práci.
Zvyšování povědomí o tomto jevu je nedostatečné. Potřebujeme semináře s ohroženými komunitami: například vysvětlit rusky mluvícím přistěhovalcům, že předávkování alkoholem může vést k femicidě; informovat nové přistěhovalce z Etiopie, že bití žen v Izraeli je nepřijatelné; zajistit semináře pro policii, aby přednostně řešila telefonáty týkající se domácího násilí; spolupracovat s náboženskými autoritami v arabském sektoru, aby odsoudily takzvané “vraždy ze cti”; a další.
V důsledku nedávných událostí, včetně probíhajícího konfliktu a jeho následků, se vraždy žen v Izraeli staly naléhavým problémem. Při dalším postupu je nezbytné, abychom upřednostnili bezpečnost žen zavedením praktických opatření k prevenci násilí. Uvědomíme-li si problémy, kterým čelíme, a podnikneme-li konkrétní kroky, můžeme začít pracovat na budoucnosti, kdy vraždy žen nebudou jen statistikou, ale tragédií, které lze předcházet.
Autorka je vedoucí výzkumnou pracovnicí na Seymour Fox School of Education na Hebrejské univerzitě. Je ředitelkou Israel Observatory on Femicide (www.israelfemicide.org) a autorkou knihy Femicide and War and Peace (routledge.com/Femicide-in-War-and-Peace/Weil/p/book/9781032482774) vydané v květnu 2023.
