Legendární milovník Oldřich Nový se odmítl rozvést se svojí židovskou ženou. Zachránil jí tím život, ale musel do pracovního tábora. Ani zde ovšem neztratil svoji pověstnou noblesu.
Oldřich Nový je bezesporu jednou z největších legend českého filmu. Svým šarmem, noblesou, elegancí a jemným smyslem pro humor okouzloval diváky filmů Kristián, Eva tropí hlouposti, Dívka v modrém, Hotel Modrá hvězda a mnoha dalších. Paradoxem je, že vrchol jeho kariéry nastal v době okupace, počátkem 40. let dvacátého století. Do pracovních a koncentračních táborů tehdy museli postupně odejít všichni Židé. Tím Oldřich Nový sice nebyl, přesto počátkem roku 1945 nastoupil k deportaci i on. Nového manželka měla totiž židovský původ.
Slavný herec se odmítl se svou ženou rozvést, a tím se mu podařilo nástup do transportu oddálit. Na podzim 1944 ale jeho žena Alice musela odejít do terezínského ghetta, a sám Oldřich Nový byl v lednu 1945 povolán na shromažďovací místo v Praze na Hagiboru. Na nákladovém nádraží Žižkov pak spolu s ostatními nastoupil do dobytčáku, který směřoval do pracovního tábora v Osterode. Jedním z mnoha dalších pasažérů byl i začínající herec Jan Skopeček. Takto po letech vzpomínal na setkání se slavným kolegou, které mu pravděpodobně zachránilo život:
„Já jsem měl příšernou horečku, ležel jsem tam na zemi a najednou vidím, že se v rohu zvedl takový člověk v bekovce a lyžařské kombinéze. Nevěřil jsem svým očím, byl to Kristián – Oldřich Nový. Přišel ke mně se svou malou příruční lékárnou, změřil mi teplotu, dal mi nějaké prášky a zabalil mě do své deky. Když jsme dojeli do cíle, sehnal někde kbelík s teplou vodou, abych se mohl umýt. S odstupem let obdivuji, s jakou samozřejmostí tohle udělal pro úplně cizího člověka,“ říká Skopeček.
Herce zvyklého na přepych internace nezlomila. Spoluvězeň spisovatel Ondřej Sekora po válce vzpomínal, jak viděl Oldřicha Nového na apelplace. Prý si vykračoval, jakoby se nic nedělo, lehce a elegantně, ve vězeňských hadrech a s úsměvem.
Po válce vyměnil žaket za montérky
Sám Oldřich Nový o této etapě svého života nikdy veřejně nemluvil. Až po letech prozradila jeho dcera Jana Včeláková v dokumentu České televize Příběhy slavných, že její otec z tábora uprchnul. „Vrátil se do Prahy, a aby ho nikdo nepoznal, tak ležel ofačovaný v nemocnici. Nesměl ani mluvit, aby ho nepoznali podle hlasu. A takhle přežil až do konce války.”
Po válce se Oldřich Nový snažil navázat na své předešlé úspěchy, filmoval dál, jenže jeho archetyp se v nových politických podmínkách příliš nehodil. Viděl, jak jeho kolegové Vlasta Burian nebo Jiřina Štěpničková končí za mřížemi, a tak raději dobrovolně odevzdal státu své divadlo a neváhal před kamerou vyměnit žaket za montérky. Objevil se tak v budovatelských filmech Slovo dělá ženu a Nechte to na mě.
Návratu se Oldřich Nový dočkal až v 60. letech, kdy si zahrál hlavní dvojroli v hudební komedii Dva z onoho světa nebo emeritního profesora tance a společenské výchovy v legendární komedii Světáci.
Zdroj: http://www.rozhlas.cz/hrdina/70/_zprava/filmovy-kristian-chranil-svoji-zenu-musel-proto-do-transportu
Zdroj foto: www.rozhlas.cz
