Vyjádření Michala Pacovského, prezidenta Židovského národního fondu v ČR k výrokům Tomáše Petříčka, ministra zahraničních věcí ČR
Článek jednoho bývalého a dvou stávajících ministrů v Právu 23. května nerozvířil vodu tolik, jako způsob, kterým na pozdější kritiku reagoval ministr Tomáš Petříček. Jak jsme se dočetli např. v Hospodářských novinách dne 27. května 2020 vysvětloval velvyslanci Izraele, země, která každý týden čelí několika raketovým útokům ze sousedního území , že „naše dlouhodobá pozice je založena na respektování mezinárodního práva“. Nevím, jak vysvětlil, že na tyto útoky naše země nijak nereaguje?
Srovnal okupaci z roku 1939 s mírovým plánem pro Blízký východ, že zkrátka „okupace je jako okupace a Izrael se musí odsoudit“. Filozof by se jistě zeptal „cui prodest“ – tedy čemu ta která okupace posloužila? Politik si zřejmě takovou otázku nepoloží. Vždyť i obsazení Iráku vojsky USA a spojenců v r. 2003 bylo okupací.
Je smutné, že nezůstalo u obecného tvrzení tří politiků. Pan ministr Petříček si pomohl konkrétnějším příkladem a dovolával se toho, že „sami máme neblahé zkušenosti z let 1938 až 1939…“. Lze opravdu srovnat okupaci Československa v r. 1939 s čímkoli co se děje v Izraeli?
Pan ministr nějak opomněl obsah nacismu a to, co se dělo po r. 1939: Československo stálo šest let okupace německými nacisty 365.000 padlých! Z toho jen 25 tis. padlo na frontách, ostatní byly civilní oběti. Z nich pak 277.000 bylo židovských spoluobčanů, kteří zahynuli v koncentračních táborech. Ti kteří koncentráky přežili, si nesli trauma po zbytek svého života. To chce pan ministr srovnávat s tím, co se děje na Západním břehu Jordánu?
S hrůzou jsem sledoval i diskusi v Poslanecké sněmovně. Opravdu můžeme zavřít oči před mučením českých vlastenců Gestapem, před masovými popravami celých rodin bez soudu za Heidrichiády? Vědí tito politici vůbec o obcích, vypálených ještě v poslední dny války, jako byla třeba Ploština, Javoříčko a další? Četli o civilistech, které zabíjely po desítkách jednotky Wehrmachtu a SS na ústupu bez jakékoli příčiny a bez vojenského důvodu, jen ze msty?
Nejde jen o příšerné hromady mrtvol. Vše začalo rasovou segregací, ponížením 300.000 spoluobčanů na úroveň zvířat, zbavením jejich obživy a veřejným ponižováním. Teprve pak, po létech utrpení, vše končilo v plynových komorách a na popravištích.
Naše organizace se z principu straní politiky. Musíme se však co nejdůrazněji ohradit proti jakýmkoli srovnáním, která snižují hrůznost a odpornost německého nacizmu. Tomáši Petříčkovi se podařilo položit rovnítko mezi nesrovnatelné. Měl by z toho vyvodit osobní závěry. Nikoli vůči politikům, ale především z úcty vůči mrtvým.
Autor: Michal Pacovský, prezident Židovského národního fondu v ČR
Praha 1. 6. 2020
