A ‘Legend of Destruction’ for Our Time
„Legenda o zkáze“, jedinečný celovečerní izraelský animovaný film, se chystá vyjít ve Spojených státech v anglicky mluvené verzi. Jak název napovídá, film vypráví o zničení druhého Chrámu a strašlivé bratrovražedné válce, která mu předcházela. Film čerpá inspiraci z talmudských legend o zničení.
Období Tří týdnů, Bein HaMetzarim, které vrcholí svátkem Tiša B’Av, není příznivé pro židovské vzdělávání, většina škol je zavřená a děti mají dlouhé prázdniny. Jsou na pláži, u bazénu a všude mezi tím. Zabývání se těžkými historickými otázkami se zdá být odtržené od jakéhokoli relevantního kontextu.
Výsledkem je neuvěřitelná nevědomost ohledně zničení druhého Chrámu. V důsledku toho je pohřbena velká část židovských dějin, která má obrovský vliv na utváření naší židovské identity. Zatímco náboženský svět se s tímto tématem vypořádává poměrně úspěšně díky smutečním zvykům Tří týdnů – včetně dvou půstů, které toto období zahajují a uzavírají – široká veřejnost na něj nebere žádný ohled a je k těmto dnům a jejich historickému významu zcela lhostejná.
Není náhodou, že otázka uzavření zábavních podniků, jako jsou restaurace, z provozu v noci na Tiša b’Av je v Izraeli v posledních letech velkou veřejnou kontroverzí. Narůstající pocit odloučení a odcizení vyvolává nepříjemné pocity týkající se smyslu zničení, které zdánlivě nemá s ničím nic společného. Už jen z tohoto důvodu si zaslouží vážnou pozornost dílo Gidiho Dara, uznávaného izraelského režiséra a sekulárního Tel Avivana, který natočil proslulý film „Ušpizin“.
Skutečný důvod, proč by se na tento film měl podívat každý Žid, je však úplně jiný.
Ne každý den máme možnost zhlédnout umělecké dílo zabývající se historií, které vypadá jako převzaté z titulků dnešních novin. Téměř přesně takový zážitek má divák při sledování „Legendy o zkáze“. Film, který byl v Izraeli uveden v roce 2021, pojednává o dnech před zničením Druhého chrámu a o napětí mezi různými skupinami v Jeruzalémě. Římští nepřátelé stojí stranou a zpovzdálí přihlížejí; nemohou uvěřit, že jejich dílo dokonávají vlastní rukou samotní Židé. Film s vynikajícím řemeslným zpracováním sleduje náboženské a společenské elity v Jeruzalémě, jejich vztah k Římu a jejich vztah k ostatním vrstvám a jejich vedení.
Ne každé tvrzení filmu je nutně čistou historickou pravdou a s některými jeho tvrzeními lze polemizovat. Jasným a jednoduchým závěrem však je, že spory, ať už jsou jakkoli ostré, se nikdy nesmí nechat přerůst v roztržku vedoucí ke zkáze.
Film byl natočen ještě před sporem o soudní reformu a následnou válkou ze 7. října. Přesto se zdá, že se film dotýká všech otázek, které definují vnitřní spory, jež v posledních letech až dodnes rozdělují izraelský lid. Zdá se, jako by slova hrdinů minulosti byla téměř doslovně převzata od těch postav, které dnes rozhodují o naší budoucnosti zde v Izraeli i na celém světě.
Skutečnost, že se sekulární, moderní izraelský filmař rozhodl zpracovat židovskou látku z dávné minulosti – látku, která je obvykle odtržena od každodenní izraelské existence – způsobem, jakým to činí, je skvělou zprávou pro každého, kdo se zajímá o kontinuitu židovské identity v našem národě. Doporučuji, aby každá židovská obec povzbudila své členy ke zhlédnutí tohoto filmu.
