Belgičtí kolaboranti s nacisty a členové jednotek SS pobírají z Německa speciální renty, uvedl server Deutsche Welle. Někteří belgičtí poslanci žádají, aby se tato praxe zastavila, ale šance jsou minimální.
V Belgii jsou to asi tři desítky mužů ve věku přes 90 let, kteří dostávají z Německa pravidelné měsíční platby ve výši od 425 do 1275 eur (11 tisíc až 32 tisíc korun), tvrdí Alvin De Coninck, belgický odborník na období druhé světové války. V rozhovoru pro deník De Morgen řekl, že Belgičan, který kolaboroval, dostává daleko vyšší částky než ti, kteří byli za války deportovaní nebo na nucených pracích v Německu. Těm vyplácí Německo asi 50 eur měsíčně (1300 korun).
Cizinec mohl podle výnosu nacistického diktátora Adolfa Hitlera z roku 1941 získat německé občanství a mít nárok na důchod jen tehdy, pokud se dal k jednotkám SS. Historik Martin Göllnitz z univerzity v Mohuči v rozhovoru pro Deutsche Welle uvedl, že „mnozí členové SS byli řízeni Wehrmachtem, tedy německou armádou třetí říše, proto nebyli považováni za příslušníky NSDAP (nacistické strany), ale za služebníky německé říše. Z těchto důvodů mají nárok na německý důchod tak jako kterýkoliv jiný voják Wehrmachtu bez ohledu na národnost”.
Někteří poslanci chtějí praxi změnit
Podle Göllnitze je nyní obtížené sdělit, kolik takových lidí celkem pobírá tento důchod. Například v Lotyšsku ho pobíralo v polovině 90. let minulého století kolem 1500 bývalých členů jednotek SS.
Skupina poslanců z belgického parlamentu se pokouší najít cestu, jak tyto platby zastavit. S jejich iniciativou souhlasí i někteří němečtí poslanci, především ze strany Die Linke (Levice). „Je nepřijatelné, aby nacističtí kolaboranti dostávali po celá desetiletí peníze, zatímco oběti nacistů musí za odškodnění bojovat,“ řekla Deutche Welle Ulla Jelpkeová (Die Linke).
Nezávislé nároky na důchod
Historik Göllnitz ale upozorňuje, že prosadit zastavení plateb je v reálu nemožné. Německé zákony sociálního zabezpečení jsou podle jeho slov založeny na principu, že nároky na důchod jsou nezávislé na trestních řízeních. Proto dostávali peníze i ti Belgičané, kteří byli po válce shledáni vinnými z kolaborace.
Německo změnilo 14. ledna 1998 své zákony o důchodech, aby se zabránilo jejich vyplácení válečným zločincům či jejich vdovám. V novele se uvádí, že výplata „bude odepřena, pokud žadatel během období národního socialismu porušil zásady lidskosti nebo právního státu“. Změna se však vztahovala pouze na žádosti o dávky poskytnuté po 13. listopadu 1997. Důchod byl tedy odepřen v 99 z 940 tisíc případů, uvedla Jelpkeová.
