Hamás v pondělí údajně vypálil rakety z pásma Gazy do Středozemního moře – další signál Izraeli a Egyptu, že jeho trpělivost dochází.Zároveň to signalizuje, že Hamás se cítí dostatečně sebevědomý na to, aby tlačil na Izrael a nutil ho k ústupkům, kladl si podmínky a ultimáta. Obě strany jednají o dohodě za zprostředkování Egypta, ale Hamás si myslí, že má navrch.
Proto předkládá Izraeli tvrdé požadavky. Na domácí izraelské frontě se Izraelské obranné síly (IDF) potýkají s více než 7 000 vojáky v karanténě kvůli výskytu viru COVID-19 ve variantě Omicron. Nedávno došlo k vojenským nehodám, při nichž zemřeli dva piloti letectva a dva důstojníci IDF. Došlo také k nárůstu palestinského násilí. K tomu došlo po střetech s Hamásem na přelomu prosince a ledna.
Přestože jsou izraelské hranice v současné době klidné, čekají na IDF velké výzvy. Po jedenáctidenním konfliktu mezi Izraelem a Hamásem v květnu hodlá Hamás rozšířit své schopnosti a způsobit další zmatek a násilí v Jeruzalémě, na Západním břehu Jordánu a v izraelských městech, kde žijí smíšení Židé a Arabové.Jedním z klíčových problémů, kterým dnes Izrael čelí, je odhodlání Hamásu ovládnout oblasti, které nyní na Západním břehu kontrolují Palestinci.
Kobi Michael, vedoucí výzkumný pracovník INSS, uvedl, že součástí politického boje a konečné strategie Hamásu je ponížit Palestinskou samosprávu (PA) a Fatah. Jedním z hlavních cílů Hamásu při jeho poslední konfrontaci s Izraelem bylo získat body mezi Palestinci a posílit tak své strategické postavení. Chtěl také posílit své vojenské postavení vůči Izraeli.
„Hamás má pocit, že se mu tato operace podařila. Myslím, že mají pravdu,“ připustil.
Podle Michaela si vůdci Hamásu stanovili jiná pravidla hry a používají strategii DRS (Dual Resistance Strategy).„Smysl této strategie spočívá v tom, že se drží v klidu v pásmu Gazy; ale snaží se všemi možnými způsoby zlepšit a posílit svou teroristickou infrastrukturu na Západním břehu Jordánu a v jižním Libanonu; a zároveň rozšiřují své kanály s arabskými občany Izraele,“ řekl Michael.
Jednou z taktik Hamásu je využívat teroristické útoky k podkopávání a oslabování stability Palestinské samosprávy. Michael vysvětlil, že to vede ke zvýšeným třenicím a střetům mezi Izraelem a místním palestinským obyvatelstvem. Kromě toho Hamás buduje větší vojenské kapacity v Libanonu v plné koordinaci s Hizballáhem a Íránem. V příštím kole střetů s Izraelem hodlá Hamás operovat na všech těchto frontách současně, stejně jako při poslední konfrontaci.Dalším cílem Hamásu je zlepšit podmínky v pásmu Gazy, zvýšit svou popularitu a legitimitu mezi potenciálními stoupenci na mezinárodní scéně. Období klidu využívá k budování a zdokonalování svých moderních zbraňových systémů.
Proč to Izrael umožňuje? Michael si není jistý, ale řekl: „Nemyslím si, že bychom měli spolupracovat s touto strategií dvojího odporu.“
Michael vysvětlil, že neexistuje žádný rozdíl mezi politickým a vojenským křídlem Hamásu a žádný rozdíl mezi Hamásem na Západním břehu a v Gaze. Dále by neměl existovat rozdíl mezi Hamásem v jižním Libanonu a jinde.„Z izraelského pohledu, pokud dojde k teroristickému útoku Hamásu na Západním břehu, mělo by to být v izraelských očích interpretováno jako teroristický útok z pásma Gazy,“ řekl. „Vedení Hamásu v Gaze je hluboce zapojeno do všech teroristických útoků na Západním břehu. Je také hluboce zapojeno do všech příprav v jižním Libanonu a samozřejmě do všech snah týkajících se arabských občanů Izraele.“
IDF musí vážně považovat veškeré vojenské akce Hamásu za hrozbu, včetně jeho nedávných společných cvičení s teroristickými skupinami v Gaze, ke kterým se připojil Palestinský islámský džihád.
Michael upozornil, že nejde jen o propagandu, jak si někteří mohou myslet: „Opravdu se připravili. Vybudovali sofistikovanější kapacity, aby měli lepší pozici pro další kolo s Izraelem. To přijde. O tom nepochybuji.“Michael to vidí tak, že pokud bude strategie dvojího odporu pokračovat, vojenská konfrontace „bude v termínu, který si stanoví Hamás, a ne v termínu, který by chtěl Izrael. Pro Izrael to bude ta nejnevhodnější doba.“
Podle Michaela Izrael za svou hlavní výzvu nepovažuje Hamás, ale Írán, Sýrii a Hizballáh. To může být důvodem, proč Izrael v současné době nezahajuje obranné operace proti infrastruktuře bojovníků Hamásu, aby je ponížil a zničil jejich schopnosti.
„Hamás bez svých vojenských schopností bude mnohem slabší než dnes; a otázka by měla znít, proč jsme ochotni tuto dvojí strategii akceptovat a spolupracovat s ní, když Hamás není naším partnerem pro jakákoli jednání?“ řekl.
Izrael by podle něj měl jednat hned, aby zabránil Hamásu zasáhnout izraelské území, když o to stojí. Michael nedokáže předpovědět, kdy dojde k další válce, ale zhodnotil, že pokud Izrael nezmění svou strategii, ocitne se v mnohem komplikovanější vojenské operaci než dosud, což bude mít pro Izrael za následek obrovské problémy.S každým kolem střetů získává Hamás větší know-how a sebevědomí. Zatímco využívá občany Gazy jako lidské štíty, Hamás odpaluje rakety na izraelské území. Kromě toho Hamás porušuje mezinárodní zákony a zároveň si stěžuje, že tak činí Izrael. Nemají také problém manipulovat s mezinárodními médii.
Michael očekává, že v budoucí konfrontaci s Izraelem Hamás vyzve izraelský systém Iron Dome tím, že vypálí větší množství raket při jednom odpalu. Očekává se také, že Hamás bude využívat bezpilotní letouny, bezpilotní letadla a kybernetické schopnosti.
Írán rovněž poskytuje Hamásu znalosti a zbraně. Přestože kolem pásma Gazy platí bezpečnostní uzávěra, Hamásu se stále čas od času daří pašovat zbraně.
Michael uvedl, že znalosti získané od Íránu spolu s pašováním zbraní vedly k tomu, že Hamás zvýšil svou vojenskou odbornost. Současná izraelská politika se však stále snaží udržet situaci v klidu.„Izraelské vedení chce mít klid,“ řekl Michael. „Věří, že si ticho na dlouhou dobu koupí. Domnívám se, že cena, kterou za toto mlčení platíme, je ze strategického hlediska příliš vysoká a že je mnohem vyšší, než si myslíme.“
Michael dodal, že Izrael chce mlčení využít k přípravě na větší výzvu pro schopnosti IDF na severní frontě. Existují i další důvody, proč Izrael možná zadržuje preventivní úder.
„Možná si izraelské vedení myslí, že by to poškodilo Abrahamské dohody a proces normalizace s arabskými zeměmi,“ spekuluje.
Izraelští představitelé sice vzhlížejí ke Spojeným státům, ale uvědomují si, že ne vždy mají podporu americké administrativy. Izrael by se v budoucnu mohl ocitnout pod mezinárodním tlakem, kdy by USA nemusely židovský stát bránit.
Michael vysvětlil, že Amerika by se jednoho dne mohla připojit k mezinárodnímu společenství, které samo přidá svůj vlastní tlak na Izrael.„Myslím, že všechny tyto důvody a kalkulace vedou izraelské vedení k rozhodnutí dát přednost dohodě s Hamásem a spolupracovat s dvojí strategií,“ řekl.
Michael se obává, že pokud vůdci Hamásu dospějí k závěru, že jejich jednání s Izraelem uvízla na mrtvém bodě, skupina vyvolá konfrontaci na jižní hranici Izraele.
Pondělní varování tuto teorii potvrzuje, stejně jako dva incidenty z prosince a ledna – střelba odstřelovače na izraelské pracovníky na izraelské hranici s Gazou a vypálení raket na pobřeží Tel Avivu.Izrael se mezitím připravuje na plnohodnotnou válku s Íránem a jeho zmocněnci. Hamas se pod vedením Íránu a ve spolupráci s Hizballáhem opevňuje na severní hranici Izraele. Írán připravuje Hamás na to, aby se v příštím velkém konfliktu stal první obrannou linií v jižním Libanonu proti Izraeli.
Michael dospěl k závěru, že Izrael bude muset své kroky kalkulovat velmi obezřetně. Podle jeho strategického odhadu by měl izraelský politický ešelon přehodnotit svou současnou politiku. IDF by měla být schopna v pravý a vhodný čas jednat tak, aby to bylo výhodné pro Izrael, a ne pro jeho nepřátele.
Vzhledem k tomu, že Hamás je nyní díky svým vyspělým vojenským kapacitám v lepší strategické pozici – je schopen zasáhnout Izrael z jižní i severní hranice země – Michael se domnívá, že Izrael musí udělat něco pro změnu situace.„Izrael dosáhl okamžiku pravdy,“ řekl.
Zdroj: israel.cz
