Ministr zahraničních věcí České republiky Jakub Kulhánek v exkluzivním rozhovoru vysvětlil, proč jeho země, vzhledem ke své historii, odmítla rezoluci OSN.
Česká republika se postavila proti antisemitismu, když změnila způsob hlasování a poprvé odmítla rezoluci Valného shromáždění OSN o Jeruzalému, uvedl ministr zahraničí Jakub Kulhánek pro The Jerusalem Post.
Ve světě se zvedá vlna antisemitismu,” řekl Kulhánek, který během sedmi měsíců ve funkci patřil k věrným spojencům židovského státu.
Byl jedním z malého počtu evropských ministrů zahraničí, kteří v květnu během války v Gaze podnikli solidární cestu do Izraele.
Minulý týden v OSN učinil další důležitý krok na obranu Izraele, když přišla řeč na jeruzalémskou rezoluci, která označuje Chrámovou horu výhradně muslimským názvem al-Haram aš-Šaríf.
Již v roce 2016 Kulhánek řekl: “Ministři zahraničí EU se shodli na používání obou termínů, když se mluví o svatých místech v Jeruzalémě”.
MOST MUGHRABI vedoucí k areálu Chrámové hory, za nímž je vidět Západní zeď a Skalní dóm, v jeruzalémském Starém městě. (kredit: YONATAN SINDEL/FLASH90)
Patří sem i Chrámová hora, která je jako místo starověkého židovského Chrámu nejposvátnějším místem judaismu. Jako místo, odkud Mohamed na své noční cestě vystoupil na nebesa, je třetím nejposvátnějším místem v islámu.
Svaté místo by mělo být v dokumentech OSN uváděno jako “Chrámová hora/al-Haram aš-Šaríf”, vysvětlil Kulhánek. EU se pokoušela prosadit, aby bylo místo takto označováno, ale “není třeba říkat, že jsme nebyli příliš úspěšní”, řekl Kulhánek.
V roce 2018 Česká republika spolu s celým osmadvacetičlenným blokem Evropské unie podpořila text Valného shromáždění OSN, který byl schválen v poměru 148:11 a 14 členů se zdrželo hlasování.
Tentokrát se však při schvalování textu v poměru 129:11 a 31 hlasy zdrželo hlasování 10 zemí EU. Dvě z nich, Česká republika a Maďarsko, text odmítly úplně.
Těchto deset zemí EU se zdrželo hlasování: Bulharsko, Dánsko, Chorvatsko, Litva, Německo, Nizozemsko, Rakousko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko.
Zdrželo se rovněž Spojené království, které od roku 2018 vystoupilo z EU.
Česká republika jednala se členy EU o potřebě “jednotného postoje” k textu, ale nepodařilo se jí je získat, vysvětlil Kulhánek.
Přesto je podle něj důležité, že “stále více států má výhrady k formulacím použitým v rezoluci”.
Podle Kulhánka šlo o jasné vyjádření k věci, které by neponechávalo prostor pro špatnou interpretaci.
“Rozhodl jsem se, že naše česká delegace bude hlasovat proti rezoluci,” řekl.
Kulhánek vysvětlil, že jeho země celou dobu tvrdila, že rezoluce musí používat “inkluzivnější jazyk” a že jeho absence je “červenou linií”.
“Vnímal jsem ji [jeruzalémskou rezoluci] jako silně neobjektivní. Takže v tomto smyslu si myslím, že bylo důležité říct, že tady to již skončilo a že bychom měli mít vyváženější jazyk,” řekl Kulhánek.
Kulhánek dodal, že je hrdý na to, že pochází ze země, která je historicky přítelem Izraele. Je to podle něj postoj, který jde napříč všemi politickými stranami v České republice.
“Je to něco, co je jedinečné,” řekl. “Během svého působení ve funkci jsem velmi podporoval Izrael a Česká republika byla a je velmi vstřícná vůči Izraeli.” Hlasováním proti rezoluci bylo nakonec hezké vyjádření postoje na podporu Izraele,” dodal Kulhánek.
Zdroj: www.jpost.com, 6. 12. 2021
