Americkým demokratům se v listopadových volbách podařilo ovládnout Sněmovnu reprezentantů, ale již dva měsíce od usednutí v poslaneckých lavicích je rozděluje spor o přístup k antisemitismu a dalším předsudkům.
Mezi americkými opozičními zákonodárci roste napětí, jež spustil projev za demokraty nově zvolené muslimské kongresmanky Ilhan Omarové. Na jedné podpisové akci uvedla, že proizraelské skupiny se snaží poslance přesvědčit, „aby přísahali věrnost cizí zemi“.
Poté, co o jejím komentáři informoval deník The New York Times, se na Omarovou snesla vlna kritiky – její výrok prý byl antisemitský a plný nenávisti vůči židovské populaci. Ostrý přístup si pak novopečená kongresmanka původem ze Somálska vysloužila i od předsedkyně Sněmovny reprezentantů a „nejmocnější“ demokratky v USA Nancy Pelosiové. Ta měla podle analytiků před sebou dvě možnosti: buď mohla slova Omarové odsoudit, ale zamést záležitost pod koberec, nebo požadovat veřejnou omluvu a navrch prosadit na půdě sněmovny rezoluci odsuzující antisemitismus. Pelosiová zvolila druhou variantu, nepočítala však s odporem spojenců Omarové.
Rezoluce namísto toho, aby problém odsunula do pozadí, vody ještě více rozvířila a přitáhla k citlivému tématu pozornost médií. Hlasování o tomto návrhu nakonec muselo být odloženo, protože se uvnitř Demokratické strany vyostřila debata, zda politici nemají odsoudit vedle antisemitismu i islamofobii či ideologii nadřazenosti bílé rasy (white supermacy).
Pelosiová nakonec utrpěla porážku, když se poslanci rozhodli, že do rezoluce zahrnou všechna zmíněná témata navzdory názoru šéfky sněmovny. Mladší progresivní křídlo Demokratické strany stejně jako černošské poslance totiž tah vedení rozčílil. Zpochybňovali nejen rezoluci, ale i požadavky Pelosiové na omluvu. Ozývaly se také další otázky: co předsudky republikánů, včetně těch prezidenta Donalda Trumpa? Či proč se demokraté soustředí jen na jednu ze dvou muslimek v Kongresu?
Podle analytika Michaela Warrena však debata o antisemitismu může demokraty ve výsledku poškodit, pokud ji budou rozvíjet příliš dlouho. „Je zde paralela s britskou Labouristickou stranou, kterou rozdělily její vlastní problémy s antisemitismem. Několik židovských členů parlamentu stranu opustilo poté, co lídr labouristů Jeremy Corbyn pronesl několik protižidovských výroků,“ uvedl Warren pro televizi CNN s tím, že to samé může potkat demokraty.
Levicový odpor k Izraeli
Nová vlna kongresmanů ani levicověji zaměřenější poslanci totiž v sobě nemají tak silně zakořeněnou podporu Izraeli jako „stará garda“ zákonodárců, kteří se ve Washingtonu pohybují po několik volebních období. V obecné rovině totiž demokraté i republikáni vždy podporovali Izrael. Lídři obou stran pravidelně navštěvují výroční konferenci Americko-izraelského výboru pro veřejné záležitosti (AIPAC) ve Washingtonu, jež se uskuteční na konci března.
Podle kritiků však má AIPAC až příliš velký vliv na americkou politiku. Na loňské konferenci například izraelský premiér Benjamin Netanjahu pronesl útočnou řeč a chválil prezidenta Trumpa za odchod od dohody s Íránem. Sama kongresmanka Ilhan Omarová v minulosti tvrdila, že Izrael má širokou podporu členů Kongresu, jelikož si ji zaplatil skrze organizace, jako je AIPAC.
Kritika proizraelských skupin však zaznívá v zajímavý moment. Nová generace demokratů, která se v listopadu probojovala do Kongresu, totiž zpochybňuje vícero tradičních demokratických postojů. Chtějí například zavést bezplatné školství a zdravotnictví a snaží se je protlačit jako hlavní témata v dalších volebních kláních. V médiích jsou pak především vidět díky poslankyni Alexandrii Ocasiové-Cortezové, která nedávno představila plán nazvaný Green New Deal (Zelený nový úděl), který jednak cílí na ochranu klimatu, ale také na vytváření nových pracovních pozic. Ocasiová-Cortezová se odvolává na dědictví prezidenta Franklina Delano Roosevelta, který ve 30. letech minulého století představil New Deal (Nový úděl), jenž měl vyvést Spojené státy z finanční krize.
Vedení Demokratické strany tak zůstává v podivné pozici, v níž si musí vybírat mezi tradičními postoji a novou krví, jež však k volebním urnám díky svým platformám přitáhla řadu nových voličů.
