Izraelské úřady vydaly v pondělí Spojeným státům Rusa Alexeje Burkova, který byl v roce 2015 zadržen v Tel Avivu při pokusu o vycestování z Izraele. Podle amerických vyšetřovatelů je Burkov prokazatelně zapleten do hackerských útoků a dalších kybernetických zločinů. O jeho vydání požádalo i Rusko.
Devětadvacetiletý Burkov podle Washingtonu na síti ukradl data z kreditních karet asi 150 tisíc Američanů, která pak prodal se ziskem kolem 20 milionů dolarů (460 milionů korun). Sám jakékoli provinění popírá a označuje se za bezpečnostního experta. Během vyšetřování o jeho vydání požádala i Moskva, podle izraelských médií ale žádost podložila jen chabými argumenty.
O vydání Burkova do USA rozhodlo izraelské ministerstvo spravedlnosti koncem října. Advokáti obviněného Rusa se odvolali a sám Burkov požádal o zrušení pokynu k vydání izraelského ministra spravedlnosti. Nejvyšší soud ale verdikt v neděli potvrdil.
Izrael vydal Američanům podezřelého Rusa, přestože Rusko za jeho vrácení do vlasti bylo údajně ochotno vydat Izraeli jeho občanku Naamu Issacharovou, odsouzenou v Rusku minulý měsíc na 7,5 roku za pašování deseti gramů hašiše. O výměnu se zasazovala rodina Issacharové. Později ale její matka podle izraelského tisku žádost k nejvyššímu soudu o nevydání ruského hackera odvolala s tím, že se její dcera stala „rukojmím“ v nátlakové hře Moskvy.
O omilostnění šestadvacetileté Izraelky požádal ruského prezidenta Vladimira Putina izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Izraelští diplomaté doufají, že by Issacharová mohla být propuštěna během Putinovy návštěvy Izraele na počátku příštího roku.
Rusko obvykle důrazně protestuje proti vydání svých občanů do třetích zemí. Známými případy jsou obchodník se zbraněmi Viktor But zadržený na žádost USA v Thajsku, pilot Konstantin Jarošenko zatčený v Libérii a deportovaný do USA nebo také Jevgenij Nikulin, kterého Spojeným státům loni na jaře vydala česká justice.
