Když jsem byl malý kluk, vzhlížel jsem k určitým osobám, hrdinům, a snažil se je napodobit. Nejdříve to byl Old Shatterhand a Vinnetou, pak Sandokan, Černý korzár, posléze Rambo apod. Všichni tito hrdinové mají společnou jednu věc – jsou silní a dokáží skvěle bojovat. Mají výborné zbraně (dýky, pušky, kordy, mačety), které ovládají s velkou bravurou. Tito hrdinové mě v podstatě nikdy neopustili a dodnes se s klukovským zaujetím dívám na filmy, kde bojují proti zlu a bezpráví.
V dospělosti jsem však objevil ještě jiný druh hrdinství, kterého se nedosahuje pomocí fyzické síly, ostrých mečů nebo přesných pušek. Například hrdinství Abraháma, který neváhal následovat Boží příkazy, i když by to mělo stát život jeho syna. Hrdinství pokory, poslušnosti Bohu a zároveň hrdinství důvěry k Bohu. Poslušnost vedla Abraháma k potlačení vlastního já, neboť on sám, ze své vlastní vůle, by Izáka nikdy neobětoval. Důvěra v Boha byla naděje, že Bůh přece nedopustí, aby obětoval to nejcennější, co má, svého vytouženého syna. Naděje, že Boží láska je silnější než Boží moc. Abrahám věřil, a proto poslouchal a důvěřoval.
Jsou hrdinové silnější než všechny zbraně světa. Jedním z takových byl i Shlomo Ron. Nebyl to žádný svalovec a neměl žádné zbraně. Naopak, byl to obrýlený stařík (85 let), člověk, který miloval umění, divadlo, poezii, hudbu, herec a zpěvák. A především člověk, který miloval svou rodinu. Miloval ji natolik, že pro ni neváhal obětovat svůj vlastní život.
7. října 2023 byl Shlomo Ron ve svém domě v kibucu Nahal Ozu se svou ženou, dvěma dcerami a vnukem. Není mi dobře při pomyšlení na okamžik, kdy do jejich kibucu vtrhli vrazi z Hamásu, na tu úzkost, strach, hrůzu, kterou museli Shlomo a jeho rodina zažívat. Co mohl dělat starý, slabý muž, aby ochránil svou rodinu? Jakou šanci měl proti mladým a dobře vyzbrojeným mužům? V takových okamžicích se zdá, že zlo musí zvítězit, že dobro prostě nemá šanci! Jakou šanci mají bezbranní a slabí proti síle a moci? Mají začít chodit do posilovny, snažit se získat lepší zbraně, být silnější a mocnější? A kdo bude na zemi nejmocnější? A kde, kdo je pravda?
A přesto, přes všechnu tu beznaděj tváří v tvář moci a síle zla, Shlomo to dokázal! Starý a slabý a bezbranný! Zachránil svou rodinu!
„V sobotu ráno, když byli teroristé na prahu, můj strýc s prázdnýma rukama použil své staré, nemocné tělo, aby ochránil dům se svou ženou, dcerami a vnukem, kteří byli v bezpečné místnosti,“ řekla jeho neteř Irit Shamir-Bertzová. „Vešel do obývacího pokoje, posadil se do křesla a čekal na ně. A oni, ti vrazi, přišli, uviděli starého a osamělého muže sedět v křesle, zastřelili ho a šli dál. Nenapadlo je, že ten starý a bezmocný muž chrání svůj drahý poklad, svou ženu a rodinu, a proto šli dál. Tak se zachránila moje teta Hannah’leh, moji bratranci a syn mého bratrance.“
Shlomo Ron je člověk, který nám dává naději. Nám, kteří nemáme svaly a zbraně, kteří nemáme moc. Shlomo je naděje, že zlo lze porazit, ne silou, ale láskou. Láskou ke své rodině, k druhým lidem. Jak píše svatý Pavel, „neboť když jsem slabý, tehdy jsem právě silný“.
Stále mám rád své dětské hrdiny, stále mě oslovuje Vinnetou a Old Shatterhand. Jako dospělý člověk jsem však rád, že existují nejen vymyšlení hrdinové v knihách nebo filmech. Jsem rád, že i já a kdokoliv z nás, každý obyčejný člověk může být hrdinou, přestože nemá svaly a zbraně. Protože k hrdinství stačí něco, co můžeme mít každý z nás – láska. Stačí podívat se na fotografii Shlomo Rona…
