Ve druhé polovině roku 2018 předsedalo Radě Evropské Unie Rakousko. Pro své půlroční angažmá v této roli si předem stanovilo poměrně ambiciózní plán, jehož hlavním, v němčině mnohovýznamným, mottem bylo Ein Europa, das schützt, překládaným nejčastěji jako Evropa, která chrání. Rakouská politická reprezentace tak chtěla, podle vlastních slov, posílit důvěru obyvatel v Unii jako garanta míru a bezpečnosti. Slovy filmové klasiky by se dalo říci, že tento cíl je v současné rozbouřené situaci, která na našem kontinentu panuje, Mission Impossible, tedy věc zhola nemožná. Jak toho dosáhnout? Rakouské předsednictví si za tímto účelem vytýčilo několik oblastí zájmu, mimo jiné také bezpečnost. A to byla voda na mlýn našich rakouských kolegů, kteří dlouhodobě poukazují na problematiku ochrany židovských institucí, a to nejen v Rakousku. Bezpečnost evropských židovských komunit se tak dostala mezi priority rakouského předsednictví. Jenomže!
50 odstínů hnědi
Jednání se současnou rakouskou vládní koalicí připomíná pověstný tanec mezi vejci a určitě to není valčík Na krásném modrém Dunaji. Na parketu se ocitl charismatický a všemi oceňovaný kancléř Sebastian Kurz, předseda Rakouské lidové strany a nejmladší premiér Evropy, jehož partnerem je ale Heinz-Christian Strache, předseda rakouské Svobodné strany FPÖ, která se nějak stále nedokáže zbavit své dlouholeté nálepky populistů a neonacistů. O kořenech mnoha jejích členů v různých buršenšaftech a obdobně nahnědlých spolcích se již napsalo hodně a jejich sporná minulost se tak stala veřejným tajemstvím. Židovské a izraelské instituce si proto dávají velký pozor na to, aby se při různých tanečcích neušpinili, a raději se neúčastní akcí, kde se prezentují pouze představitelé FPÖ. To mimochodem platí i o vystoupeních Karin Kneisslové, které z titulu koaličního duetu připadl resort ministerstva zahraničí.
Možná to ale byla právě ona hnědá nálepka, která dopomohla k daleko větší snaze rakouské vlády co nejdůrazněji se distancovat od projevů antisemitismu. Mimořádnou akcí z celoevropského hlediska se tak stala konference, nazvaná Evropské hodnoty, právní stát a bezpečnost, která se konala koncem listopadu ve vídeňském hotelu Grand. Sestávala se z několika částí, z nichž ta nejvýznamnější – za účasti kancléře Kurze – byla věnována právě antisemitismu. A zaznělo zde několik převratných novinek.
Otazník nebo vykřičník
Jedním z nejdůležitějších momentů konference byla prezentace publikace, kterou vydal Evropský židovský kongres pod titulem Konec antisemitismu! Ten vykřičník byl použit zcela záměrně a suploval tak jednoznačný názor kolektivu autorů, že už toho všeho bylo dost. Současná vlna útoků, fyzických i verbálních, vůči židovským institucím i jednotlivcům v Evropě, ale především vůči Izraeli, už podle mnohých dlouho překračuje únosnou mez. Poprvé zde veřejně zaznělo, že tzv. antisionismus je stejně nepřijatelný, jako všechny ostatní „tradiční“ projevy nenávisti vůči Židům. Publikace přináší jak analýzu současného stavu, tak především způsoby, jak těmto hrozbám čelit. Podtitul knihy proto zní Katalog postupů, jak bojovat s antisemitismem.
Ano, ten vykřičník je opravdu na místě, ale neměl být v titulu publikace spíše otazník? Je opravdu reálné, že se současná politická elita Evropy tzv. chytne za nos a začne konat? Příležitost by pro to byla, situaci nahrávají totiž i informace, které přicházejí z míst, odkud by je nikdo nečekal. Stačí zmínit průzkum televizní stanice CNN, který byl zveřejněn v době konání vídeňské konference. Podle něj jsou „antisemitské stereotypy v Evropě živé a dobře se jim daří, zatímco paměť holocaustu se vytrácí…“ Průzkum proběhl v sedmi evropských zemích, v každé se účastnilo vždy tisíc respondentů. Závěry jsou skutečně alarmující, např. 12 % mladých Němců prý nikdy nic neslyšelo o holocaustu. Dlužno podotknout, že se vše uskutečnilo ještě před tragickými událostmi v pittsburské synagoze, kde neonacista, inspirovaný islamistickými weby, zastřelil jedenáct lidí. A to CNN nemůže rozhodně nikdo podezírat ze vstřícného vztahu vůči Izraeli nebo vůči Židům, snad s výjimkou jejího dlouholetého moderátora Lawrence Zeigera, známého pod jménem Larry King.
O nás, bez nás
Je vcelku příznačné, že do průzkumu nebyla zařazena Česká republika. Můžeme se jen domnívat, zda to je kvůli tomu, že místní židovská komunita je poměrně malá, anebo proto, že dlouhodobě vykazujeme nejnižší míru antisemitismu v Evropě a celkový průzkum by tak byl do jisté míry zkreslen.
To platí i o dalším zveřejněném sociologickém šetření, které provedla agentura Evropské Unie pro základní práva, Fundamental Rights Agency – FRA. Ta svá zjištění zveřejnila 10. prosince, kdy si svět připomněl 70 let od přijetí Všeobecné deklarace lidských práv. Závěry FRA jsou obdobně znepokojivé, agentura tentokrát zkoumala postoje židovských občanů 12 zemí EU. Z průzkumu vyplynulo, že nejproblematičtější je situace na internetu a na sociálních sítích (85 %), následují vystoupení na veřejnosti (73 %), v médiích (71 %) a v politickém životě (70 %). Devět z deseti respondentů pak uvedlo, že antisemitské nálady v jejich zemi vzrostly za posledních pět let. Média v této souvislosti citovala českou eurokomisařku Věru Jourovou, která připomněla další údaj ze zprávy, podle kterého 38 % respondentů zvažuje kvůli nárůstu antisemitismu emigraci. „Je to znepokojující trend, nemůžeme být pasivní … čtyři roky pracujeme na tom, aby Komise všemožně židovskou komunitu v Evropě podporovala,“. O této problematice pak hovořila i s ministry spravedlnosti členských zemí EU, kteří k antisemitismu přijali společné prohlášení.
Česká stopa
A to je věc, která je přímo přelomová. Ve stejné době, kdy si židovské komunity zoufaly nad zveřejněnými statistikami, se objevily i zcela opačné, velmi pozitivní zprávy. Ta nejpříznivější přišla právě ze zasedání ministrů osmadvacítky. Rada Evropské Unie přijala Prohlášení k boji proti antisemitismu a rozvoji společného bezpečnostního přístupu v zájmu lepší ochrany židovských komunit a institucí v Evropě. V sedmnácti bodech vyzývá Rada členské státy EU ke konkrétním krokům a závěrem se sama zavazuje k tomu, že posílí koordinaci své činnosti v souvislosti s předcházením antisemitismu a bojem proti němu. (český text prohlášení je uveřejněn zde: http://data.consilium.europa.eu/doc/document/ST-14966-2018)
Zásluhy na tom, že byla tato Deklarace přijata, si teď samozřejmě přisvojují mnozí, včetně významných institucí, ale i neznámých jednotlivců, kteří působí v Bruselu. Skutečnost je ale trochu jiná. Lví zásluhu na tom, že navržený text byl nakonec přijat beze změn, které navrhovaly některé země tradičně nepřátelské vůči Izraeli, a které měly Deklaraci přepsat k nepoznání, např. rozšířením o islamofobii, měli zástupci českého Ministerstva vnitra. A budiž jim za to velký dík.
Tomáš Kraus
autor je tajemníkem Federace židovských obcí v ČR
