Co mají společného premiéři Maďarska a Izraele? Oba jsou – podle vlastních slov – velcí vlastenci, bojují s terorem, odmítají imigranty a úzkostlivě dbají na bezpečnost svých národů. Dnes skončená návštěva Viktora Orbána v Izraeli byla manifestací jejich družby. Ne všichni Izraelci však maďarského národoveckého vůdce ve Svaté zemi vítali. Vyčítají mu to, co izraelský premiér Benjamin Netanjahu nevidí, vidět nechce, nebo dokonce obdivuje – populismus, sklon k autoritářství a úkrok i sympatie ke krajní pravici.
Orbánova návštěva v Izraeli trvala celé tři dny. Kamery nasbíraly desítky minut úsměvů, přátelských gest. Maďarský předák, který neopomněl dojít ke zdi nářků, byl podle listu The Jerusalem Post natolik unesen Izraelem, že si sem prý naplánoval mnohem delší cestu. Soukromou a s rodinou.
Média si nemohla nevšimnout pozornosti, které si Orbán s Netanjahuem věnovali. „Obě země teď mají vlastenecké vůdce, proto máme tak vřelý vztah. Což je důkazem, že maďarský a izraelský, židovský vlastenec vždy najdou společnou řeč,“ nechal se slyšet Orbán. Budapešťský vůdce v Izraeli pak dodal, že on a jeho kolega z židovského státu navíc mají „stejný názor na řešení výzev, které před politiky ve 21. století stojí“.
A které že to jsou? Vnitřní bezpečnost a ochrana hranic, s čímž souvisí „tvrdá imigrační politika“, které jsou oba zastánci. „Panuje mezi námi naprostá shoda, že bezpečnost našich lidí je zcela na prvním místě,“ konstatoval Orbán. Podle něj má právě Maďarsko zásadní problém s terorem, respektive migranty, kteří jej do Evropy skrze jeho území přicházejí páchat.
Pro úplnost: Maďarsko zažilo v posledních letech jediný útok, který lze označit za teroristický. V roce 2016 dosud netrestaný maďarský občan amatérsky vyrobil bombu, která zranila dva policisty. Pokud jde o bezpečnost maďarských občanů, nejhorší útoky registrovala Orbánova země v letech 2008 až 2009, kdy rasistické bojůvky inspirované obnovenou vlnou nacionalismu podnikaly nájezdy na romské vesnice. Zabily při nich šest lidí a 55 zranily. Tehdy byl Orbán v opozici a maďarské soudy posléze útočníky odsoudily.
Made in Hungary: drží s viceadmirálem Horthym i židy
Našli se v Izraeli tací, kteří Orbána nevítali tak srdečně. „Víme, co děláte proti antisemitismu. Musíme ale připomenout, že říkáme-li už nikdy více, pak neofašismus a neofašistické skupiny jsou skutečným nebezpečím pro samotnou existenci svobodného světa. Vyvolává to rasismus a nenávist,“ sdělil maďarskému premiérovi izraelský prezident Reuven Rivlin. Ten je stejně jako Netanjahu členem vládnoucí strany Likudu, s premiérem ovšem nemá nejlepší vztahy právě kvůli rozdílným názorům na směřování země.
Rivlin měl patrně na mysli Orbánovy exkurze do maďarských dějin, ve kterých se premiér vyznal z obdivu k Miklósi Horthymu. Za „výjimečného státníka“ loni označil muže, za jehož panování (1920 až 1944) maďarské úřady židy programově diskriminovaly a posléze i zabíjely, respektive nechránily. Podle historiků nese Horthyho režim odpovědnost za půl milionu židovských životů, což Orbánovi nebrání otevřeně se hlásit k meziválečné etapě maďarských dějin a vytvářet tak atmosféru neonacismu příznivou.
András Heisler, jeden z předáků maďarské židovské komunity, proto tehdy poznamenal, že by „antisemitismus Horthyho éry neměl být dáván za příklad budoucím generacím“. Opoziční izraelský poslanec Jair Lapid pak Horthyho obvinil „z kolaborace s masovými vrahy“, kteří mají na svědomí i část jeho rodiny. Což je důvod, proč on ve své zemi tohoto šéfa maďarské vlády nevítá.
Je Orbán antisemita? A koho to zajímá?
Izraelská média ve svých reportážích o Orbánovi jeho jméno často opatřovaly přívlastkem „kontroverzní“. A to i kvůli letošní předvolební kampani, kterou budapešťský předák pojal jako souboj s George Sorosem.
Původem maďarský finančník a filantrop židovského původu se zasazuje o obnovu občanské společnosti a vůbec symbolizuje vše, co premiér odmítá. Útoky na Sorose měly podle kritiků kampaně antisemitský podtext, což Orbán odmítá, jakkoli v březnu o mecenáši promluvil takto: „Bojujeme proti nepříteli, který je jiný než my. Nebojuje otevřeně, ale z úkrytu; není přímočarý, ale lstivý; není poctivý, ale podlý; není národní, ale kosmopolitní; nevěří v práci, ale ve spekulaci s penězi; nemá vlast, přesto má dojem, že vlastní celý svět“.
Pravdou je, že odmyslíme-li si Sorose, chová se Orbán k židům žijícím v současnosti – a hlavně v Izraeli – vcelku nekonfliktně. Což izraelskému premiérovi, který s maďarským kolegou lidsky souzní, zřejmě stačí. Orbán si proto při setkání s Netanjahuem nedopustil poznámku, podle které v jeho Maďarsku panuje vůči antisemitismu „nulová tolerance“, zatímco na evropském Západě je protižidovská nenávist na vzestupu. Izraelský premiér se neohradil patrně i proto, že ani on dvakrát nemusí tradičně demokratické evropské země, které mu kladou více otázek než postkomunistické, neukotvené státy.
Vcelku otevřeně i omluvně popsal strategii současné pravicové vlády s ní souznící list The Jerusalem Post. Podle jeho včerejšího editorialu patří „většina zemí světa, včetně Izraele, k nedokonalým demokraciím: s jejich vůdci nemusíme souhlasit, což ale neznamená, že s nimi nemáme ve vlastním zájmu spolupracovat.“ Autor úvodníku pak dodává: „Izrael nemá jinou možnost než navázat přátelství s každým, kdo je k němu ochoten. Z toho, že Netanjahu mnohokrát navštívil Rusko, aby se tam setkal s prezidentem Vladimirem Putinem, a že si je výjimečně blízký s (americkým lídrem) Donaldem Trumpem, ještě nevyplývá, že souhlasí se vším, co tito dva politici dělají. Tato setkání mají jediný cíl: zajistit jejich podporu izraelským zájmům.“
