Žádná země nikdy v historii nepředala svému úhlavnímu nepříteli zpět území zásadní vojenské důležitosti, získané v obranné válce.
Jak se dalo očekávat, Evropská unie se postavila proti uznání této anexe Spojenými státy. Nicméně neposkytla žádnou pádnou argumentaci mimo svého obvyklého požadavku, aby se neměnil současný status quo..
Předala někdy některá evropská země území, které získala v obranné válce, svému zapřísáhlému nepříteli? Vzpomeňme si, jak na konci první i druhé světové války evropské země udělaly územní změny, které měly pomoci k udržení míru.. Proč by chtěla Evropská unie podřizovat Izrael dvojímu metru, který u sebe nikdy nepožadovala? Odpověď je jasná: Evropská unie se ve vztahu k Izraeli chovala vždy pokrytecky a tento nynější přístup není výjimkou.
Žádný rozumný člověk by nepožadoval na Izraelcích, aby předali Golanské výšiny syrskému masovému vrahu Assadovi. Bylo by sebevraždou předat výšiny, které jsou nad izraelskými městy a vesnicemi šílenci, který by toho využil a bombardoval by izraelské civilní obyvatelstvo barelovými chemickými bombami, tak jak to Assad činí svým vlastním občanům. Ještě nikdy žádná země nepředala v obranné válce vydobyté území nepříteli, který se zapřísahává jejím zničením. Je potřeba dodat, že Golanské výšiny jsou jako velká válečná loď, která by byla využita k útoku na Izrael.
Golanské výšiny na tom nejsou stejně jako Západní břeh, kde je velký počet obyvatel považující se za okupovanou či odsunutou populaci. Obyvatelé, kteří žili na Golanských výšinách, než tam Izrael vstoupil v poslední den Šestidenní války, byli převážně Drúzové. Kdokoliv z těch, kteří v této oblasti zůstali, jsou na tom daleko lépe než ti, kteří jsou v Sýrii. Od doby co Assad zahájil svou smrtonosnou kampaň, se mnoho Drúzú stalo izraelskými občany. Jak uvedl jeden z 25 000 arabských Drúzú v nedávném článku v LA Times: „Není pochyb o tom, že Drúzové a Izraelci žijící na Golanech požívají úroveň bezpečnosti a ochrany, která se nedá srovnávat s životem na druhé straně… Řekl, že při každé večeři připomíná svým dětem, že zatímco oni mají dostatek jídla, tak jsou děti v Sýrii, které nemají co jíst.“
Takže izraelská kontrola území není o lidech; jde hlavně o získání vojenské výhody.
Otázka nezní, zda Izrael má nyní vrátit Golanské výšiny. Téměř každý souhlasí, že by neměl. Navíc to ani neudělá. Žádnému premiéru Izraele, nezávisle na tom jak daleko je na levici, by ani na mysl nepřišlo odstoupení Golanských výšin Assadovi. Tato výšina je oblastí, ze které Syřané stříleli na izraelské farmáře pracujícími dole v údolí a stali se tak cíly, jako na cvičné střílně.
V dohledné budoucnosti bude mít Izrael i nadále Golanské výšiny pod kontrolou. Otázkou pouze zůstává, zda by měla být izraelská anexe Golanských výšin uznána Spojenými státy a dalšími zeměmi. Měla by být uznána, a to z několika důležitých důvodů.
Reálná situace je taková, že se Izrael nikdy nevzdá Golanských výšin ve prospěch Sýrie, pokud by se to nestalo výsledkem jednání s mírovou demokratickou Sýrií, která by souhlasila s ukončením veškeré válkychtivosti a uznala Izrael jako židovský národní stát. Není pravděpodobné, že se tak stane v dohledné budoucnosti. Pokud by se to však mělo stát, pak by Izraeli nic nebránilo v přenechání Golanských výšin Sýrii jako součást trvalé mírové dohody. Izraelské rozhodnutí o anexi a rozhodnutí Spojených států tuto anexi uznat tedy ve skutečnosti nepředstavuje žádné skutečné ohrožení. Rozhodnutí anektovat a uznání této anexe navíc zbavuje Golanské výšiny statusu okupovaných území a uznává status quo jako realitu jak de facto, tak de jure.
Měl jsem příležitost diskutovat tuto otázku s US prezidentem Donaldem J. Trumpem dva týdny předtím, než oznámil své rozhodnutí. Hovořil jsem s ním o válečných analogiích, kterých si myslím cenil. Řekl jsem mu, že si myslím, že sunnitský arabský svět může protestovat, ale že ve skutečnosti se Golanami nezabývá, neboť nemají pro Islám náboženský význam. Proběhly některé menší protesty bez valného významu.
Jak se dalo očekávat, Evropská unie se postavila proti uznání této anexe Spojenými státy. Nicméně neposkytla žádnou pádnou argumentaci mimo svého obvyklého požadavku, aby se neměnil současný status quo.
Izraelská kontrola Golanských výšin je statuem quo již více než půl století a legitimní požadavek Izraele kontrolovat tyto výšiny se s válkou v Sýrii a přítomností íránské vojenské síly a Hizballáhu v jeho těsné blízkosti v průběhu času ještě zvýšil. Požaduje Evropská unie, aby Izrael nyní předal Golanské výšiny Assadovi? Předala někdy některá evropská země území, které získala v obranné válce, svému zapřísáhlému nepříteli? Vzpomeňme si, jak na konci první i druhé světové války evropské země udělaly územní změny, které měly pomoci k udržení míru. Proč by chtěla Evropská unie podřizovat Izrael dvojímu metru, který u sebe nikdy nepožadovala? Odpověď je jasná: Evropská unie se ve vztahu k Izraeli chovala pokrytecky a tento nynější přístup není výjimkou.
Takže velké poděkování prezidentu Trampovi za to, že udělal správnou věc. Pokud a když bude dělat něco špatně – jako rozdělování rodin na jižních hranicích USA, budu ho i nadále kritizovat. To je to, co znamená být nadstranický: pochválit prezidenta, kterého jsem nevolil, když dělá správné věci a kritizovat prezidenty, které jsem volil (jako třeba Baracka Obamu), když dělají špatnou věc (jako zdržení se hlasování k rezoluci Rady bezpečnosti OSN prohlašující židovská svatá místa za okupované území). Pokračující kontrola Golanských výšin Izraelem zvyšuje šance pro mír a snižuje možnosti Sýrie, Íránu a/nebo Hizballáhu použít tyto výšiny jako odpalovací základnu proti Izraelcům. To je dobrá zpráva pro svět, pro Spojené státy a pro Izrael.
Zdroj: https://www.gatestoneinstitute.org/13976/trump-is-right-about-the-golan-heights
